Egyptské dobrodružství
Den byl krátký jako letní sukně, ale ta zůstala pohřbena hluboko v šatníku. Podzimní plískanice se totiž tvářily tak vytrvale, jako kdyby se už nikdy neměly vzdát vlády nad počasím. Člověk měl v tom nečase pocit, že dovolená je jediná věc, která ho může spasit, dodat energii, zlepšit náladu a rozptýlit chmury. Naštěstí jsme se dočkali doby, kdy máme možnost na zimu na chvíli zapomenout a zaletět si někam dobít baterky, máme-li na to peníze a čas. Ale kam v listopadu? Když jsem byla malá, poslouchala jsem vyprávění svého pohádkového dědečka, který trpělivě tvořil sádrové plastiky s egyptskou tematikou. Svět, o kterém mi vyprávěl, byl pro mě tajuplný a nedostižný, prostě pohádka o Šeherezádě. Nyní, kdy se mi stal dostižným a já jsem dávno dospělá, Egypt ve mně vzbuzuje ještě další pocity, jako strach z hrozby atentátů a reálné nebezpečí terorismu. Přesto jsme se jednoho listopadového dne roku 10 rozhodli výlet za teplem k Rudému moři risknout. Teplá noc po vystoupení z letadla na místě...