Nevyřčené
Na počátku byla slova. Spousta krásných slov. Slova schopná pohladit, povzbudit, potěšit, slova hýčkající, chápající, chlácholivá, slova plná účasti a lepkavého medu. Zněla v uších, obalamutila mozek, opájela dušičku a pofoukala srdíčko. Mnohá z těch slov byla tak průzračně čistá, až byla podezřelá, jako by je říkal politik, nebo sňatkový podvodník, ale co na tom. Protože je nevyslovily rty kníratého úlisňáka, ale líbezná a blízká tvářička, byly vypnuty veškeré okruhy, spouštějící ochranný systém. Vnitřní záchranáři rovnou detoxikovali celý organizmus od podezření, nedůvěry a pochybností a rovnou ještě všechna obnažená a tedy ohrožená místa napustili rajským plynem, čímž dotvrdili jednoznačnost prvoplánového krásna. Osamocená Pravda, která byla zadupána někam hluboko, se sice občas pokoušela prodrat na povrch, ale byla vždycky zahnána hluboko do nitra. Ušlapaná chtěla ven, ale neměla kudy. Jednoho dne si přeci jen vydrápala cestičku. Postupovala malilinkatými krůčky z nejtemnější h...