Listopad, je - LI STOPA D(eprese)
Bolí mě oči a třeští mi hlava. Od rána mám za sebou pět hodin za volantem, asi třicet telefonátů a pár nepříjemně neosobních jednání. Taky mě bolí záda od tahání beden ve skladu a nervózně se potím soustředěním, přestože je venku nechutná listopadová zima a já už zase zdolávám dálnici, která mi často spíš připadá jako závodní okruh pro sebevrahy. Padá déšť se sněhem a na vozovce tvoří čvachtavou hmotu, která odráží světlo protijedoucích šňůr aut a bodá mě do očí. Stěrače stírají, klakson nejspíš troubí a na sklech se nekonečně odráží další ostré a oslepující paprsky. Pokud někde neuvíznu, budu snad za dvě hodiny doma a stihnu v telce ještě kousek Růžovky. Snad mi zvedne náladu, když už nepomohla ani propagovaná Delisa, kterou jsem před chvílí zchroustala. Mít tak aspoň pár dní volna a vypadnout někam daleko, do tepla! A od lidí. Nemůžu se zlobit na všechny spolupracovníky, kteří dneska nebyli zrovna v náladě. Celá firma cítí, že je něco ve vzduchu, loď se potápí. Spousta pracovitých zo...