Novoročníček
"Dobrý den, máte kluka?" Zeptal se mě slušně vyhlížející mladík, až jsem se skoro polekala, jak mi naskočily vzpomínky. V nenávratnu jsou časy, když se mě ptali různě vyhlížející mladíci za jiným účelem, než zjistit, zda to malé, dlouhé, chlupaté, co mě vláčí na vodítku, není pes, ale fenka (v souvislosti s tím, co vláčí na vodítku jeho). Teď mě spíše naopak, slušně vyhlížející doktor na dotaz, zda moje svědivá piha není nebezpečná, "uklidní" oznámením, že je JEN stařecká, čímž mě ta veskrze dobrá zpráva potěší o poznání méně, ale přece. Nemůžu se divit. Když jsem byla již ve věku dětských postřehů, moje babička, kterou jsem tehdy brala jako velice moc starou osobu, byla mladší, než jsem já teď. "Věk je jenom číslo" a "je vám tolik, na kolik se cítíte", to jsou jen takové řeči, které se říkají, aby to tolik nebolelo. Však všichni dobře vnímáme tu magii čísel při dovršení jisté věkové mety. Jako kdyby se něco přepnulo v hlavě. Překročí se pomysl...