Předvánoční retro zamyšlení
Kdo všechno pochopí, všechno odpustí. Tomáš Akvinský Na stole stála připravená snídaně. Čaj s mlíkem a rohlík s máslem, jako každý den. Čaj se vaříval tak, že se z jednoho pytlíku obarvilo několik hrnečků vody na čaj a pak se pytlík schoval na sítko, aby mohl dobarvovat ještě další čaje v dalších dnech, dokud se zcela nevylouhoval. Rohlík byl vždycky včerejší, protože kdyby se jedl ten dnešní, byl by zítra ten včerejší předvčerejší a to by už nebyl vůbec měkký a dobrý. Starý čaj se starým rohlíkem byl každodenním začátkem dne. Proč to tak muselo být, o tom se nediskutovalo. Podstatné bylo, že pravidla určují dospělí, kteří zkrátka mají vždycky pravdu. Děti se jim nepletou do hovoru, nevyrušují je a nesdělují jim jejich nezkušené názory, protože na to budou mít v životě dost času, až budou velké. Potom si budou moci kupovat čerstvé rohlíky a hned je sníst a marnotratně si vyhazovat čajové pytlíky třeba každý den. "Pojď, já ti sáhnu na nos, jestli ho nemáš měkkej," řekla ba...